Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skip a jeho psí mládí

1. 12. 2009

Ahoj, jmenuji se Skip a povím vám příběh o mém psím mládí. Jak jsem se narodil, tak jsem nic neviděl, ale pak se mi najednou otevřely oči. Viděl jsem maminku, moje čtyři bratry a jednu sestru. Všichni ještě spali. Najednou se všichni probudili, ale máma spala jako dudek. Pak se probudila taky a dala nám napít. Pak ale přišla jedna paní, která si šla vybrat někoho z nás. Nakonec si vybrala mě.  Jak jsme přišli do domu té paní, čekal tam na mě kluk jménem Bárt.  Jednoho dne přišel za bártem kámoš Houmr. Bárt mě dal na zahradu a za chvíli za mnou přišli pes a fena. Já jsem se ptal jak se jmenují. Pes mi řekl: já jsem Párek a fena řekla že je hruška. Párek se zeptal jak se jmenuji já a já mu řekl, že jsem Skip. Za chvíli mi Hruška řekla: hele kámo dnes o půlnoci je sraz tady na zahradě. Den utekl jako voda a za chvíli byla půlnoc. Na zahradě mi Párek s Hruškou řekli: Za pár minut váš dům vyletí do povětří. Já jsem se zeptal proč? Párek řekl: zloději dali bombu na verandu. Já jsem řekl, že jí zneškodním. Hruška řekla, že ne. "Zaprvé je tma a jsme barvoslepí a zadruhé jsi škvrně. "Já to skusím." "Ne" řekla hruška, ale to už jsem byl v domě. Naštěstí jsem překousl ten správný drát. Jupí!!! Naneštěstí ale přiběhli oba zloději, já a Párek jsme je kousli do nohy a Bárt, který se mezitím vzbudil, zavolal policii.  Máma, táta a Bárt řekli, že u nás Párek a Hruška můžou bydlet, protože neměli domov. Já jsem zjistil,  že psi jsou ochránci lidí, že psi nevidí tak jako lidi barevně, ale černobíle, že můžou být přátelé jako lidé a že psi slyší něco co lidé neslyší.